Účastníme se liturgie (1)
O čem teď budu psát není v podstatě nic nového. Spíše se v praxi některé věci ještě plně a na všech místech v církvi nerozvinuly.Na jedné straně se s důrazem hovoří o obecném kněžství, které se týká všech věřících v církvi, na straně druhé aktivita laiků při liturgii není, plošně vzato, příliš markantní.Abych nezašel do populárního lamentování a neostal v něm, pokusím se nastínit možnosti, které jsou laikům při liturgii otevřené.
Lektorská služba - je jednou z nejdéle rozšířených služeb v CČSH. Mohu to potvrdit i z vlastní zkušenosti, neboť před více než dvaceti lety jsem byl osloven tehdy novoknězem Antonínem Jelínkem v Heřmanově Městci. Dal mi založenou bibli s tím, že budu číst při bohoslužbách, Než jsem se mohl stačit bránit a vymlouvat, byl pryč a já druhého dne poprvé četl přede všemi v kostele. Přežil jsem to a od té chvíle byl ze mě lektor.
Co tato služba obnáší?
Tato služba se skládá z prvého a druhého čtení příslušných biblických textů v první části liturgie, popř. k nim může příslušet i modlitba před druhým čtením. Při dostatečném zájmu laiků o tuto službu mohou být i lektoři dva, tedy na každé čtení jiný. Třetí, tedy evangelijní text čte při klasickém obsazení jáhen, kněz či biskup.
Proč v některých obcích vše čte duchovní?
Odpovědi mohou být různé. Někde tradice četby laiků nebyla zavedena, a to z důvodu buď malého úsilí místního duchovního, nebo z ostychu či nezájmu laiků. Je pochopitelné, že lidé, kteří v životě nevystupovali na veřejnosti mají zábrany předčítat v rámci liturgie. Stydí se, nechtějí to kazit, bojí se, že to dobře nezvládnou. Někde hrají roli i objektivní důvody - stáří a slabý zrak. Co lze tedy dělat?
Předně mít v náboženské obci velkoformátové vydání bible (velká písmena), nechat laikům číst texty při biblických hodinách, kde se nemusí bát, že něco tragicky pokazí. Číst na veřejnosti se většina lidí musí učit, tak jako jiné věci. Není na škodu věnovat čas informacím o hledání a orientaci v bibli (poměrně geniální systém zkratek).
Tam, kde jste lektorskou službu zavedli, v tom pokračujte a kde ještě ne, hledejte všechny cesty jak s ní co nejrychleji začít. Je to obohacení pro lektory i celou obec.
Pár tipů nakonec:
1) Pro nesmělé začátečníky a trémisty, lze text přepsat na stroji či počítači a vytisknout. Takto zpracovaný text pak vložit do bible (tak aby z ní nekoukal). Tak se zabezpečí, že nebudou ve zmatku číst něco jiného, písmo bude velké a dobře čitelné.
2) Máte-li v ve sboru či modlitebně malý ambon (řečnický pult) nebo kazatelnu, čtěte odtud. Bibli si zde můžete položit a bude se vám lépe číst (v případě nutnosti i obracet stránka).
3) Jste-li nuceni číst na mikrofon, ozkoušejte si vzdálenost od něho a potřebnou sílu hlasu, aby výsledkem nebyl šepot nebo zdeformovaný křik. Pozor, pomocí mikrofonu může zaznít i to co nemělo (co jste si broukali pro sebe) - všechno, cokoliv řeknete a bude uslyšeno, může být použito proti vám! 4) Asi jste již slyšeli o tom, že se má číst pomalu, nahlas a zřetelně artikulovat, nic nepolykat, nemluvit na půl pusy. Není však od věci, máte-li spojence v zadní lavici, který vám nenápadným posunkem naznačí zda zpomalit či zrychlit, přidat či ubrat na hlase. Je to užitečná zpětná vazba.
Všem lektorům přeje mnoho zdaru a požehnání v jejich službě lektor, kazatel, jáhen a poté i kněz Petr Vopálka.
(Příště budeme hovořit o prosbách neboli tužbách.)
Oprava
Ať chcete či ne, chyba se vám vloudí, ani nevíte jak. A právě to se stalo v 11. čísle Českého boje v článku Quo vadis (str. 1) i mně. Na chybu mě upozornil mail, který jsem obdržel od archivu CČSH (Mgr. Vladimír Červený). Chybně jsem uvedl, že Ježíš se ptal apoštola Petra, kam jde (kam kráčíš?) a ono to bylo právě naopak. Naštěstí to na výsledku věci to nic nezměnilo. Ostatně posuďte sami:Poutnická hůl vypadla Petrovi z ruky, jeho oči zíraly nehybně vpřed, ústa byla otevřena, v obličeji se zračil úžas, radost a vytržení. Pojednou se vrhl na kolena, ruce vztaženy před sebe, a z úst se mu vydral výkřik:"Kriste! Kriste!" A sklonil hlavu k zemi, jako by líbal něčí nohy. Mlčení trvalo dlouho. Pak se tichem ozvala starcova slova, trhaná vzlykotem."Quo vadis, Domine?" Nazarius odpověď neslyšel, ale Petrův sluch zachytil smutný hlas, který pravil: "Když ty opouštíš můj lid, jdu do Říma, aby mě ukřižovali podruhé." Apoštol ležel na zemi, obličej v prachu, bez hnutí, beze slova. Nazariovi se užuž zdálo, že omdlel nebo zemřel, ale Petr konečně vstal, zvedl roztřesenýma rukama poutnickou hůl a beze slova zamířil k sedmi pahorkům města. (H. Sienkiewicz, Quo vadis, 27. kapitola)
Mnoho vytrvalosti a síly na vaší cestě ke Kristu vám přeje P. V. Vopálka, jeden z poutníků.
Duchovní linka
4. neděle velikonoční (21. dubna 2002)Kazatelský plán CČSH
Žalm 40,9; Galatským 1,1-5 Římanům 7,14-25; Matouš 6,9b
Ekumenický lekcionář (A)
Skutky 2,42-47; Žalm 23; 1. Petrova 2,19-25; Jan 10,1-10
liturgická barva: bílá
Zamyšlení O dětech
Milí přátelé,během Velikonoc jsem potkal dost dětí a nějak mi nejdou z hlavy. Přemýšlel jsem o jejich pohledech na svět o těch nevyzrálých a nedokonalých postojích. Připadá mi, že jejich moudrost mnohdy dalece převyšuje dokonalou moudrost moudrých tohoto světa a tedy každého z nás. V čem se tak liší? Nedokážu to přesně popsat, ale svou roli určitě hraje nedostatek negativních zkušeností s tímto světem. Neočekávají ohrožení a nebezpečí tam, kde my na něj čekáme s železnou jistotou. Kristus je k sobě nechal přicházet, dokonce je dal za příklad učedníkům.
Příklad tedy máme, ale někdy to vypadá, že o tom moc nevíme. Rozhodně podle našich činů to tak vypadá. Jedno dítko mám doma a musím přiznat, že je to bomba. Vždycky jsem nějak přeslechl výlevy typu: "Rodič má podíl na stvořitelském díle!" Ale je to úplně neuvěřitelný zážitek být přitom, když říká první slova, když dělá první krůčky. Na dětech, které jsem teď potkal, jsem si tak uvědomil, jak hodně záleží na tom, co si nesou od svých rodičů, co všechno jsou zvyklé vídat a zažívat. Hodně problémů má svůj domeček právě v tom, jak my vzdělaní a zkušení ovlivňujeme nevzdělané a nedospělé děti.
Je to určitě hodně zjednodušené, ale zkuste se tento týden dívat kolem sebe, snažte se vidět hodně dětí a snažte se od nich alespoň kousek něčeho nového naučit, třeba nám schází právě trochu dětské naivity. Uvidíme. Příjemný dětský týden přeje Zdeněk Bohuslav.
Modlitba
Bože, Slovo,který jsi světlem, jímž světlo povstalo, který jsi cesta, pravda i život, v němž není temnot, cestou, bez níž je bloudění, pravdou, bez níž je marnost, životem, bez něhož je smrt! Řekni, Pane, řekni slovo! Ať jest světlo - a vyhnu se temnotám. Ať vidím cestu - a vyhnu se bezcestí. Ať vidím pravdu - a vyhnu se marnosti. Ať vidím život - a vyhnu se smrti. Rozsvěť se, Pane, světlo mé duše, mé osvícení, mé spasení, Pane, kterého se budu bát, kterého budu chválit, Bože můj, kterého budu ctít, Otče můj, kterého budu milovat. Rozsvěť tedy, rozsvěť světlo tomuto svému slepému, který sedí v temnotách a ve stínu smrti a veď jeho kroky na cestu pokoje, po níž dojde až k domu Božímu v radosti a chválách.
Církevní otec Aurelius Augustin (354-430), biskup v Hippo
Moudrá slova
Kdo nese své vlastní hříchy, nehledí na hříchy ostatních.Otec Mojžíš
Jel jsem s nimi do Betléma
Během letošního postního období jsem se rozjel po vlastní ose do Betléma. Po několikahodinové cestě s malým blouděním jsem šťastně stanul na jeho prahu. Nelitoval jsem, že jsem i při svém nemalém pracovním vytížení dovedl vydolovat tři dny volna a strávit je na duchovní obnově v Janských Lázních, ve středisku královéhradecké diecéze CČSH Betlém. Vyplatí se najít alespoň jednou za rok čas a načerpat sílu a duchovní podporu pro svou službu.Prostředí bylo opravdu bratrské, modlitby upřímné, oba biskupové laskaví a obětaví a starostlivost o naše ubytování a stravu maximální. Po dlouhé době jsem měl na Pána Boha opravdu dostatek času. Úvahy o službě střídaly meditace nad Písmem, mlčenlivost a soustředěnost na Boha.
Možná si někdo řekne, že takové věci jsou stejně na nic, že je třeba řešit důležitější záležitosti. Když však někdo projde duchovní obnovou, zjistí, že má daleko větší sílu řešit právě ty důležitější věci a že místo předpokládané ztráty obdrží zisk. V konání takových to a podobných akcí vidím cestu k obnově církve.
P. Vopálka
